Symbol je místem, které spojuje obsahy nevědomí a vědomí; obsahy kolektivní i osobní povahy; pomáhá nám se vztáhnou k minulosti a vyjevuje nám i potenciality budoucího vývoje. Kreativní proces je procesem utváření symbolů, a může k němu docházet spontánně v umělecké tvůrčí práci, tak ale i v rámci analytického vztahu. V lingvistice se symbol chápe jako druh znaku, společně s ikonami a indexy, což je klasická sémiotická typologie C. S. Pierce. Ve smyslu klasické strukturalistické lingvistiky je pak vztah mezi označovaným a označujícím nahodilý a vytvářen společenskou úmluvou. Tento pohled alternativně doplňuje kognitivní či generativní lingvistika a podobně i analytická psychologie (Kast, 2014, s. 23) vymezuje symbol oproti tradičně chápanému znaku jakožto jev vyznačující se přebytkem významů, v němž existuje vnitřní souvislost mezi označovaným a označujícím. Jean Piaget, mimo jiné analyzand Sabiny Spielrein, spojuje nástup symbolické funkce s nástupem řeči a z pohledu ontologie ji zařazuje do období mezi druhým až čtvrtým rokem života dítěte, toto kognitivní stádium pak označujeme jako myšlení symbolické či předpojmové (Piaget, 2000, s. 117 a dále).
Výhody práce se symbolem v analytickém vztahu zdůvodňuji klientům tak, že nám symbol pomáhá dostat se na rannější úroveň myšlení a prožívání, pomáhá tlumit obranné mechanismy a vnitřní kritický hlas, zároveň ale mnohovrstevnatost a mnohovýznamovost symbolu nám dává i určitou ochranu před těmi významy, které ještě není možné integrovat. Také emoce, které symbolická práce oživuje, je možné prozkoumávat z bezpečného odstupu. V neposlední řadě nám prostřednictvím symbolu nevědomí nabízí určité možnosti a perspektivy. Konkrétní podoba práce se symbolem je různorodá dle použité techniky, nabízí se práce s kresbou, snem, pískovištěm (sandplay), imaginací, nebo narativními postupy. Dle použité techniky nabývá symbol různorodých tvarů, může se jednat o obraz, koláž, ale třeba i beletrizovaný příběh. Níže uvádím ukázky práce s pískovištěm, známé jako sandplay. Sandplay spočívá v tom, že klient dochází k sebevyjádření pomocí miniatur, které volně umísťuje na herní plochu pískoviště, o vytvořeném obrazu pak vedeme rozhovor, asociujeme jednotlivé symboly, jeli to žádoucí obraz interpretujeme, případně vztahujeme k životní situaci klienta. Autorkou této techniky je jungiánská analytička Dora Maria Kalff.
Jáský komplex v tomto obraze symbolizuje kůň v iniciační scenérii, ve výstupním obraze se pak proměňuje v jednorožce. Níže následují amplifikace tohoto motivu podle asociací klienta. Význam symbolu se vždy řídí primárně podle klienta. Možná vás při pohledu na obraz pískoviště napadají možné významy, o co v analýze šlo, kam příběh směřoval, co bylo iniciačním problémem, mějte však na paměti, že se jedná pouze o vaše vlastní projekce, o skutečném příběhu nevíte nic, dokud nemáte k dispozici autora obrazu a významy, které se mu s jednotlivými symboly spojují, emoce, které se v nich kontejnují, kontext života, ve kterém se aktuálně nachází.
Zdroje:
Kast, V. (2014): Dynamika symbolů. Praha: Portál.
Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha: Portál.